Zradí nás zase Francie nebo ne?

Pan Macron, toho času prezident Francie, nás přijel poučovat, jak se máme chovat v EU. Údajně si máme vzít za své heslo „Evropa jsme my“ a zapomenout na své postavení nezávislého státu v Evropě.

Francie by jako samostatný stát bez pomoci svého dominantního bratra (Německa) ve svobodné Evropě bez dotací nepřežila a tak musí bojovat za další a mnohem užší integraci EU jako celku.

Jako německé beranidlo nám pan Macron přijel vysvětlit, že se Německo a jejich „přítel“ Francie nebude ohlížet na země, které by chtěly tento proces blokovat.

Zapomněl se nám ale omluvit za zradu Francouzů z 30.09.1938 (Mnichovská dohoda), kdy již jednou nás Francouzi zaprodali Němcům. Připravují snad úplnou likvidaci svobodných evropských národů?

Možná, že velmi efektivní „salámová metoda“ bude pokračovat až do úplné podřízenosti či dokonce likvidace národů uvnitř EU jako takových. Napřed společná měna, armáda, zahraniční politika, rozpočty atd.

Myšlenka sjednocené Evropy je prastará. Např. Papež Jan Pavel II. říkal, že Evropa není jen evropský západ, ale že dýchá oběma plícemi (latinského a řecko-slovanského kulturního okruhu).

Když si položíme otázku, kde Evropa končí a kde začíná, tak si musíme uvědomit, že Evropa má v současné době (nemůžeme vědět kolik nových států dále vznikne - např. Kosovo nebo zanikne) cca 50 států a EU tvoří včetně Velké Británie pouze 28 zemí.

Evropská unie bez největší evropské země Ruska a bez největšího ostrovního státu Velké Británie bude jen jedno velké Německo (na názvu nezáleží, zda EHS, EU či jiný), které bude tak ekonomicky propojeno, že vystoupení z něj již nebude prakticky možné.

Jak se říká v pohádce S čerty nejsou žerty „co peklo uchvátí, to už nenavrátí“. Fraška Brexit je toho jasným důkazem. Německo musí dát jasně najevo všem členským zemím EU, že nekázeň nebude tolerovat.